Vítejte na mém blogu, přešla jsem zde z estranek http://www.neko-love.estranky.cz/.

Stejně jako na svých minulých stránkách, zde budu přidávat povídky na téma Shonen - ai , Yaoi a Slash - jedná se o povídky na tak zvanou Boy love tématiku (kluk + kluk)
nyní nově budou příbývat i povídky s Yuri a Shojou - ai tématikou (holka + holka)
většina povídek bude 18+.

Pokud se teda někomu toto téma nelíbí ať odejde a nezanechává urážlivé komentáře....Vám ostatním

PŘÍJEMNOU ZÁBAVU




Defakto je to sen

22. září 2013 v 9:20 | Neko |  Jednorázové
Zdravím moje zlatíčka :) ano....stále žiji a dokonce jsem ze svého starého mozku opět něco vydolovala :) - tohle vnuknutí ovšem nebylo to z příjemnějších (aneb - když spíte v posteli s rodíčů /a nebo prudičů/ s partnerem a kamarádkou a zdají se vám noční můry) mno každopádně z toho vznikla tahle podivná jednorázovka, která je zveřejněná i na blogu mé, troufám si říct, kamarádky Aidrien Assagir - http://aidrien-assagir.blogspot.cz/

Přeji vám ted příjemnou zábavu a děkuji za trpělivost kterou jste se mnou měli :*


Stojím ve velké síni. Cítím, jak se na mě upírají pohledy - některé vyděšené, jiné nenávistné, mezi nimi i pár soustrastných. Neotočím se jen s hrdě vztyčenou hlavou hledím na trojici mužů v černých talárech.
"Eleanor Weisová, jste obviněna z čarodějnictví," ozve se muž uprostřed a sleduje mě chladným nenávistným pohledem se stopou zadostiučinění "Můžete předložit něco na svou obhajobu?"
Ušklíbnu se. Důkazy. Ať předložím cokoliv, smetou to ze stolu a skončím stejně na hranici Trochu teatrální konec, řekla bych. Nepopírám, že mám určitou moc. Umím umíchat bylinky tak, aby zahnaly nemoc a ulevily od bolesti. Beze slova je sleduju a pomalu ani už nevnímám slova, která mu vycházejí z úst.
"…a že jste obcovala s ďáblem."
Zvednu hlavu.
"Co prosím?" Koukám na něj, jako bych ho viděla poprvé, a v davu to zašumí.
"Tedy nepopíráte, že jste využívala temnou sílu na obluzování lidí a že jste obcovala s ďáblem," zopakuje svojí větu.
"To tedy popírám!" ozvu se. Prsty zaryju do dřeva a podívám se tomu muži do očí.
"Co prosím?!" ozve se hromově.
"Popírám, že jsem kdy použila jakoukoliv moc na obluzení lidí a že jsem obcovala s ďáblem. Jediný, kdo navštívil mé lože, byla vaše dcera," řeknu drze a podívám se na dívku sedící v první řadě. Její náhle pobledlý obličej a velké modré oči mě už nechávají chladnou, ale byly doby, a není to tak dávno, kdy bych pro pohled těch očí udělala cokoliv. V davu to opět zašumí jen o něco silněji.
"Vidíte to. To z ní mluví démon a temné síly," ozve se opět a začne se křižovat.
Ty starý blázne. Kdepak temné síly nebo démon, jen zlomené srdce, bolavá duše a zrada. A tak jsem byla odsouzena jako čarodějnice. No není to ironie?
---
Jen v bílých plátěných šatech mě dovedou ke kádi. Černé vlasy jindy plné loken a lesku nyní visí zplihle a bez života kolem tváře. Tvář mám bledou a strhanou. Opět je tu publikum - zvědavci, co je už nudí každodenní lopota, a tak se přišli pobavit. Vystoupám na stupínek a oni mě strčí do klece, kterou zamknou.
Zvednu hlavu a vyhledám pohled té, která tohle vše spustila. Té, která bude příčinou mé smrti. Vypadá vyděšeně, oči má zarudlé a trochu napuchlé. Ona plakala? Zřejmě jí došlo, co zapříčinila. Její rty se pohnou v jediném slově: "Odpusť."
Zavřu oči a nadechnu se. Jak bych se na ni jen mohla zlobit, na toho anděla, který se mi beze strachu odevzdal, a pak mě nechal padnout spolu s jeho nevinností. Věnuju jí úsměv. Pak mé tělo obklopí ledová voda. Cítím její tlak i to, jak zalévá mé plíce. Nebráním se. Vím, že tohle je konec. Sleduju vnitřní stěny kádě, kde jsou patrné rýhy. I když nechci, tělo sebou začne zmítat v marné snaze dostat se nad hladinu. Pak už jen tma a klid…
---
"Tak, vítejte zpět mezi živé, slečno," ozve se hlas a já pomalu otevřu oči.
"Co? Kde?" nechápavě se rozhlídnu po bílé místnosti.
"Jste v nemocnici, měla jste nehodu a vaše auto skončilo v jezeře," řekne a začne mě prohmatávat.
Nehoda? Auto? Jezero? Pomalu se mi začínají vracet vzpomínky. Jela jsem od přítelkyně. Zrovna jsme se pohádaly a já naštvaně nasedla do auta a vyjela k sobě domů. Spustila se průtrž mračen, chtěla jsem se vyhnut nějakému psovi a dostala jsem smyk... Ale co pak to… to ostatní...? Byl to jen sen? Ale bylo to tak skutečné.
"Slečno?" ozve se opět doktor.
"A…ano. Už… Vybavuju si jen, jak jsem se chtěla vyhnout psovi a dostala jsem smyk," zamumlám.
"Ah, no, jste celá a relativně v pořádku až na pár modřin od pásů a škrábanců," usměje se.
"Děkuju, doktore," najednou si připadám hrozně unavená.
"Jen pěkně odpočívejte. Potřebujete to." S tím se otočí a odejde ze dveří. Upadnu do bezesného spánku.
Probudí mě lehký dotek na čele. Otevřu oči a uvidím svého anděla. Smutně se na mě usměje.
"Omlouvám se," zašeptá.
"To nic. Je to i moje chyba," sevřu její dlaň.
"Málem jsi mi umřela," zašeptá a z očí jí stečou slzy.
"Neplakej, andílku. Jsem v pořádku a s tebou," usměju se na ni.
Jen popotáhne a přikývne. Je tak rozkošná.
"Polib mě. Už dlouho jsem necítila tvoje rty," zašeptám a ona se ke mně skloní.
Naše rty se spojí ve sladkém polibku a nepříjemný sen odfoukne vítr... Ale byl to skutečně jen sen?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Demi Demi | Web | 23. září 2013 v 19:35 | Reagovat

Si zlá zlá holka, že si mi to neřekla dřív. ... chybí mi jen jedna věc, že je to tak krátký! :D  .... povedlo se ti to ;)

2 Nioru Nioru | Web | 3. listopadu 2013 v 23:10 | Reagovat

Moc pěkné Neko opravdu se ti to povedlo! *>*

3 Smithe589 Smithe589 | E-mail | Web | 29. března 2017 v 9:48 | Reagovat

Hello! Someone in my Facebook group shared this website with us so I came to check it out. I'm definitely enjoying the information. I'm bookmarking and will be tweeting this to my followers! Outstanding blog and superb design and style. fdddbadaedbaggdf

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.