Vítejte na mém blogu, přešla jsem zde z estranek http://www.neko-love.estranky.cz/.

Stejně jako na svých minulých stránkách, zde budu přidávat povídky na téma Shonen - ai , Yaoi a Slash - jedná se o povídky na tak zvanou Boy love tématiku (kluk + kluk)
nyní nově budou příbývat i povídky s Yuri a Shojou - ai tématikou (holka + holka)
většina povídek bude 18+.

Pokud se teda někomu toto téma nelíbí ať odejde a nezanechává urážlivé komentáře....Vám ostatním

PŘÍJEMNOU ZÁBAVU




Saints

5. prosince 2011 v 0:00 | Neko |  Jednorázové

Ano...zázraky se dějí.....jsem zpět...na jak dlouho?? nevím dokud mě má múza opět nekopne do pr.....ehm ....do zadnice
Toto je kraťounká jednorázovka k sv. Mikuláši .... krásný sváteční den....a klidné a pohodové prožití adventu
Vaše Neko >^.^<


Stál nedočkavě u stříbrné tepané brány, bílá křídla s pár šedými pírky sebou párkrát nervózně trhla. Konečně ho zase uvidí, zase ho bude moci obejmout, pohladit, políbit. Po tak dlouhé době od jejich posledního setkání uběhl rok, třista šedesát pět neskutečně dlouhých dní a stejně tak osamělých noci. Jen jednou za rok se mohou vidět, jen jednou za rok je jim dovoleno být spolu, na jeden den je jejich láska povolena, v den kdy lidé slaví svátek svatého Mikuláše se mohou setkat na zemi, je tam v tento jediný den zůstává láska mezi andělem a démonem bez trestu. Když se brána otevřela rychle slétl dolů na zem pokrytou bílým sněhem, radostně se rozesmál a zatočil se až se sníh rozvířil najednou mu oči zakryly něčí horké dlaně.
"Hádej kdo je" ozval se mu u ucha hluboký melodický hlas
"Side!!" vyjekne a otočí se k mladíkovi, jehož dlouhé rudé vlasy poletují ve větru, hned mu skočí kolem krku a políbí ho, až pak si ho prohlédne, jako vždy při jejich schůzce má na sobě černé kalhoty, košili a černou koženou bundu on zase pravidelně chodí v bílé košili, džínech a krémové bundě s kožíškem.

"Chyběl jsi mi, Nigele" řekne a políbí ho jemně na rty, netroufl by si políbit ho hrubě, to by jeho andílka pošpinilo. sleduje jeho světlou pleť a téměř bílé krátké neposedné vlasy.
"Půjdeme domů" řekne a vezme ho kolem pasu, vede ho zasněženým městem, cestou si povídají o všem možném, smějí se spolu a on si až bytostně uvědomuje jak krátký čas jim je dopřán. Dojdou do poměrně pěkně zařízeného bytu.
"Máš hlad?" zeptá se Nigel jakmile si odloží bundy a boty
"Ani moc ne" odpoví a obejme ho kolem pasu a koukne na hodiny které ukazují hodinu po půlnoci, jejich den teprve začal

Nechá se obejmout, tolik se na tuhle chvíli těšil, otočí se k němu čelem a položí si tvář na jeho rameno, užívá si jeho doteky na svých zádech. Nechce ztrácet čas, vezme ho za ruku a odvede ho do jediného dalšího pokoje který v bytě kromě kuchyně a chodby je, do ložnice která je vyvedena do bílé a rudé do jejich barev, v pokoji vévodí obrovská rozestlaná postel. Okamžitě se k němu opět otočí a začne ho líbat rukama vklouzne pod rudou košili a pohladí horkou kůži.
"Klid andílku, máme celý den" pousměje se Sid ale taky ho stejně dychtivě začne zbavovat košile
"A celou noc" dodá v jeho očích je vidět touha. Doteky i polibky se stanou dobyvačnější a hladovější, neztratí však na něžnosti . postupně jsou oba zbaveni všeho oblečení. Sid ho vezme do náručí a opatrně jako by byl z porcelánu po položí do chladivých peřin.

Začne se věnovat jeho tělu, pomalu zasype polibky jeho obličej, krk, ramena a zamíří si i na hruď kde zvláštní pozornost věnuje už vzrušením ztvrdlým bradavkám, když se s nimi dle jeho soudu dostatečně pomazlí vydá se níž na bříško, které zasype polibky a jemnými kousanci, když se Nigel vzepře vstříc jeho rtům spokojeně se pousměje dlaní sjede na stehna a jemnými krouživými pohyby je hladí, odměnou mu je hlasité zasténání, sjede jednou dlaní na jeho zadeček. Nigel v očekávání roztáhne nohy víc od sebe aby ho mohl připravit. Na nic nečeká a ve chvíli kdo do něj pronikne prstem ho vezme do úst. Postupně si ho takto připravuje dokud ho drobnější blonďáček vyloženě neprosí aby si ho už vzal. Vyhoví mu za chvíli se už oba poddávají víru vášně v tom prastarém rytmu.

Pomilují se za ten den ještě mockrát nestráví ovšem celý den jen v posteli projdou se i vánočními trhy které jsou v tomto městě už v plném proudu.

Blíží se půlnoc a jejich čas se pomalu blíží ke konci oba stojí na tom míst kde se setkali .
"Zase za rok, miláčku" políbí Sid Nigela a kolem zápěstí mu uváže větší měděnou rolničku "Uslyším, když poletíš kolem" řekne s poněkud trpkým úsměvem. Nigel se k němu přitiskne a políbí zrovna v tu chvíli kostelní zvony ohlásí půlnoc a oni se rozplinou ve tmě, každý do svého světa, jen se vzpomínkami na dnešní de. Dokud zase neuplyne rok a oni nebudou moci být spolu.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nioru Nioru | 5. prosince 2011 v 0:22 | Reagovat

Bože Nekooo to mi děláš schválněěě!!! :) je to úžasná povídka tak smutná ale tak úžasná.nwm kde se to v tobě bere taky bych něco takového chtěla umět napsat.moc se ti to povedlo...chváálííím :) :*

2 Lusia Lusia | Web | 5. prosince 2011 v 0:37 | Reagovat

Nee-chan, já ty tvoje povídky doopravdy zbožňuju :) jak to sakra děláš?? :)
náááádherná jednorázovka :)

3 ElenEstel ElenEstel | 5. prosince 2011 v 20:57 | Reagovat

wow je to uchvacující

4 Jenny Jenny | Web | 7. prosince 2011 v 19:06 | Reagovat

četla jsem jí už u tebe....líbí se mi...moc =) jen ten konec...však mě znáš pro mě je depresivní a smutné vše i to co do toho nemá daleko...takže i tohle =)

5 Ady Ady | 15. prosince 2011 v 19:59 | Reagovat

Nádherně sladké :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.