Vítejte na mém blogu, přešla jsem zde z estranek http://www.neko-love.estranky.cz/.

Stejně jako na svých minulých stránkách, zde budu přidávat povídky na téma Shonen - ai , Yaoi a Slash - jedná se o povídky na tak zvanou Boy love tématiku (kluk + kluk)
nyní nově budou příbývat i povídky s Yuri a Shojou - ai tématikou (holka + holka)
většina povídek bude 18+.

Pokud se teda někomu toto téma nelíbí ať odejde a nezanechává urážlivé komentáře....Vám ostatním

PŘÍJEMNOU ZÁBAVU




Ty jsi ten jediný hlas mého srdce 8.díl

10. května 2011 v 10:31 | Neko+Jenny |  Ty jsi ten jediný hlas mého srdce




Další dílek kapitolovky s Jenny :-)

Jenny - Yuki (čevrená)
Já - Dinitri (černá)

Y: ,,Že to to ale trvalo." zahihňám se když ze mě sleze a svalí se na polštář vedle mě.
D: "Nějaká stížnost" pozvednu obočí a otočím se na něj
Y: ,,Ne..." ujistím ho a rozesměju se.
D: "hmmm" rozvalím se do polštářů
Y: ,,Ty Dimitri? Nemáš náhodou...ehm...nějaké pyžamo?" zahihňám se, přece nemůžu spát v normálních věcech to přece nejde.,,A ještě by to chtělo sprchu." povzdechnu si. Jakoby se mi ještě něco chtělo dělat.
D: "Jo sprchu by to chtělo" přikývnu a vylezu z postele a jeho vezmu do náruče, donesu si ho až do koupelny kde ho posadím na pračku a dám napouštět velkou rohovou vanu "Hned jsem tu" políbím ho na nos a odběhnu
Y: ,Gaou?" dívám se do chodby do které šlo vidět z otevřených dveří.Trochu jsem se začal červenat, připadalo mi to trochu trapné tam sedět totálně odhalený, ale tak asi si budu muset zvykat.
D: za chvilku jsem zpátky "vyber si na spaní co chceš" podám mu jeho batoh s věcmi "ale nejraději bych tě v postýlce měl takhle "pohladím ho po boku
Y: ,,Nech si zajit chuť." okamžitě zareaguju na jeho narážku.,,Moje věci?" řeknu překvapeně když batoh odepnu.,,Gaou! Vzal jsi mi moje oblíbené pyžamko!" křiknu když v batohu zahlédnu modré pyžamo s medvídkama.,,Gaou!" řeknu spokojeně a obejmu si své milované pyžamko.
D: "tak to pyžamko odlož nebo se ti namočí" vypnu vodu, vezmu ho do náruče a spolu sním si vlezu do vany
Y: Hned jak mi řekl že ho mám odhodit jsem ho radši odhodil.Voda byla příjemná.,,Hmm" bez dovolení se uvelebím na jeho hrudi a užívám si úžasnou koupel.Po chvíli zjišťuju že jsem víc unavenější než jsem si vůbec myslel.K tomu ještě ta teplá voda mi k čilosti moc nepomáhala.Spokojeně zavřu oči.
D: položím si ruce kolem jeho pasu a jemně ho hladím po bříšku
Y: Vnímám jeho dotyky.Jsou příjemné. Pousměju se, oči však neotevírám.
D: zabořím mu nos do prohlubně na krku
Y: ,,Zapomínáš že brzo ráno vstávám." znova se pousměju.Jsem fakt unavený.
D: "Tak šup do pelíšku" vstanu i s ním v náručí posadím ho zase na pračku a vypustím vanu
Y: ,,Ručník by nebyl?" zeptám se s mírným uculením.
D: natáhnu se do skřínky za ním a vytáhnu dva ručníky. Jeden si hodím kolem ramen a druhým ho začnu utírat
Y: ,,Já to zvládnu sám." zachichotám se.
D: "Hmm" zahučím jen a začnu mu sušit vlasy
Y: Nějak na sebe natáhnu své pyžamo a začnu se vyhýbat fénu, jak já sušení vlasů nesnáším.
D: "No tááák nebuď jak malý" začnu se smát jeho pokusům vyhnout se fénu, je vážně jako kocourek
Y: ,,Hmm!" uraženě se posadím a nechám Dimitriho aby mi cuchal vlasy ještě víc než je vůbec mám.
D: Dosuším mu vlasy, má tam teď docela pěkné vrabčí hnízdo "A do postele" přehodím si ho zase přes rameno a odnesu ho rovnou do peřin
Y: ,,Nejsem pytel brambor! Kolikrát ti to mám ještě říkat?" začnu hubovat ale tentokrát se nijak nebráním.
D: "Ne to opravu nejsi" přikývnu "pytli brambor bych totiž nedělal tohle" políbí ho "A teď už vážně spát nebo ráno zaspíš" vlezu si k němu
Y: ,,Dobře." vyjímečně poslechnu a nalepím se opět na jeho hruď.,,Dobrou noc." zašeptám.,,Ještě jedna věc...kdyby náhodou...probudil bys mě o půl 6? Vůbec netuším kam jsem si dal mobil, ani budík na něm nemám natáhnutý. " řeknu a snažím se usnout.
D: "Hmm" otevřu noční stolek a vytáhnu tenký stříbrný mobil, nastavím na něm budík a položím nahoru
Y: S mírným úsměvem a spokojením ve tváři usínám.
D: přitáhnu si ho blíž a s rukou na jeho zádech spokojeně usínám
Y: Spím nikým ani ničím nerušeným spánkem.Probudí mě až řev budíku.Nespokojeně zavrčím a protestně si zacpu uši.
D: otevřu oči a trošku do Yukiho drcnu "vstávat koshka" lípnu ho na tvář
Y: Protestně zavrtím hlavou.,,Ještě chvilku."
D: "Žádnou chvíli, šup s postele" stáhnu z něj nekompromisně deku
Y: ,,Gaou!" přitáhnu si deku zase zpátky a otevřu oči, které okamžitě upnu na Dimitriho.,,Když řeknu ještě chvíli znamená to ještě chvíli!" zaprotestuju znova.
D: "A když já řeknu že ne, tak ne" opět mu vezmu deku
Y: Udělám na něj psí oči.,,Prosím." mile zamrkám několikrát za sebou.
D: "Tsss, já ti říkal že ráno nevstaneš...a propo co nohy" odhodím přikrývku někde do rohu
Y. ,,Nohy jsou v pořádku, jen trochu oslabené." řeknu a trochu se podrbu ve vlasech.,,To rozchodím...to je jen kvůli tomu že jsem dlouho nechodil..." zachichotám se.
D: "Tak a teď vážně z postele" podám mu ruku aby měl oporu když bude vstávat
Y: ,,Hm." zamumlám.,,Jsi vážně otravný víš to?" řeknu stále unaveným hlasem a ruku příjmu.Opatrně se posadím na kraj postele a pomalým tempem se postavím na nohy.Trochu se zapotácím, opřu se o Dimitriho abych nespadl zpátky do postele.Potom pomalu vykročím.Opět ztratím rovnováhu.
D: "Myslím že bys dneska měl raději zůstat doma" navrhnu když ho podepřu
Y: ,,To nejde..." zavrtím hlavou.,,Chyběl jsem tento rok hodně často...mám co dohánět." uchechtnu se.
D: "Ale takhle se do školy nedostaneš, a pokud si chyběl tak často jeden den na tom stejně nic nezmění" argumentuju
Y: ,,Ale jo...změní to hodně..." uchechtnu se.
D: "Co třeba?" zeptám se
Y: ,,Třeba to, že kdybych chyběl ještě dneska jsem neklasifikovaný z pěti předmětů...potom to už nedohoním vůbec, protože bych musel psát úplně ze všeho co jsme probírali...a já nemám ani opsané sešity..." vysvětlím.
D: "Fajn" povzdechnu si
Y: ,,Já to zvládnu neboj." udělám další zapotácený krok.
D: "Hmm" zahučím a raději ho podepřu silněji
Y: ,,Klídek." pousměju se a udělám další malý krůček.,,To se rozchodí." řeknu jeho směrem.Cítil jsem že mě stále kontroluje.Chtěl jsem aby mi v tomto alespoň trochu věřil.
D: "Když to říkáš" prohodím jen
Y: ,,Ano říkám, a říkám pravdu." odvážím se udělat větší krok.
D: "Hmm" sleduju ho a zesílím stisk
Y: ,,Řekl jsem ať jsi klidný." hodím po něm pohledem.
D: "Já jsem" odpovím
Y: ,,Jo to vidím." povzdechnu si a když to co nejmíň očekává udělám další dva rychlé kroky.
D: jdu asi půl kroku za ním, dám mu trochu prostoru přesto mám jistotu že kdyby klopýtnul zachytím ho
Y: S mírným úsměvem se konečně rozchodím.
D: všimnu si že je v chůzi jistější
Y: Prudce se otočím,,Říkal jsem ti že to zvládnu." uculím se mile.
D: "Jo říkal, a já ti věřil" přikývnu 27
Y: Změřím si ho pohledem.,,Ale nevěřil!" tvrdím svoje a rozběhnu se z pokoje, rovnou i ze schodů do kuchyně.
D: "Ale věřil, jen jsem chtěl abys měl jistotu" šeptnu když stojím hned za jeho zády v kuchyňských dveřích "Málem bych zapomněl, něco ti dlužím"
Y: Otočím se k němu čelem s nechápavým výrazem.
D: rozepnu si řetízek který mám kolem krku "Je pro tebe důležitý takže ti ho vracím, tak jak jsem slíbil" zapnu mu ho kolem krku
Y: Pousměju se.,,Ty jsi důležitější, chtěl jsem ti ho nechat..." přiznám když řetízek sevřu ve své dlani, když už je zapnutý kolem mého krku.
D: "To bych nemohl přijmout" zavrtím hlavou "Je to památka"
Y: ,,To sice je, ale, přece jen ho budu mít stále na očích, protože vím, že bys ode mě jen tak neodešel." nahmatám kde se řetízek odepíná a natáhnu svou dlaň, ve které ho svírám, k Dimitrimu.
D: "Dobrá nechám si ho u sebe" přikývnu a zapnu si ho
Y: Pousměju se.,,Sluší ti víc než mě..." řeknu nakonec když se na něj chvíli dívám.,,Co bude k snídani?" zeptal jsem se a přešel ke stolu posadit se na jednu ze židlí.
D: "Nemyslím" ušklíbnu se "Na co máš chuť?" zeptám se a otevřu lednici
Y: ,,Nejsem vybíravý.Něco vyber." řeknu jeho směrem a sleduju ho jak zkoumá obsah ledičky.Mírně se pousměju.
D: "hmmm" vytáhnu z lednice plátkový sýr a šumku a začnu dělat obložené chleby
Y: Přejdu k němu a obejmu ho ze zadu.,,Nechceš pomoct?"
D: "Hmm, ani ne jsem zvyklí dělat všechno sám" usměji se a ohladím ho po ruce
Y: ,,Tak si to hezky rychle odvykni." šeptnu, z objetí ho však nepouštím.
D: "Hmm, a neměl by ses raději začít oblíkat a nachystat si věci do školy" nadhodím
Y: ,,No vzhledem k tomu že mám čas tak to ještě chvíli počká." uchechtnu se.
D: "Hmm, tak můžeš nachystat kávu pro mě a čaj pro tebe" navrhnu s úsměvem
Y: ,,No vidíš že to jde." uchechtnu se a přiskočím k poličce na které stály hrníčky.Na lince vedle umyvadla jsem našel kávu.,,Hmm kolik ližiček si dáváš?" zeptám se jeho směrem.,,Jo a kde skladuješ krabičku s čajem?" uchechtnu se.Nemohl jsem to nikde najít.
D: "Dvě, a čaj je hned v té poličce nad kávou" odpovím
Y: ,,No jo.." usměju se nevinně.,,Když to mám přímo před nosem tak to vždycky nevidím." zakroutím hlavou abych se trochu víc probral.Dal jsem vařit vodu.,,Půjdu se převléknout." řeknu jenom a zmizím z Dimitriho zraku.V pokoji jsem našel ještě pár tašek s mými věcmi.,,Vzal vážně všecko." pousměju se a začnu se hrabat ve věcech abych našel něco v čem jít dneska do školy.
D: Dochystám chleby a zaliju šálky, které odnesu na stůl, sednu si a napiju se kávy
Y: Do pěti minut jsem převlečený, chvíli mi trvá než si alespoň trochu upravím tu slámu na hlavě, hned na to seskočím v rychlosti ze schodů a zapadnu do kuchyně.,,Hihi..jdu pozdě..gomene..." omluvím se za své zpoždění a bez dalšího mluvení se pustím do jídla.
D: "Není kam spěchat" usměji se a upiju
Y: ,,No jo ale když je někdo hladový tak se mu to jen tak snadno nevymluví." uchechtnu se s plnou pusou a zabývám se jídlem dál.
D: jen se ušklíbnu a sleduju ho jak se vesele láduje
Y: ,,První!" křiknu a ohlednu se na Dimitriho.Zacuká mi v obočí.Ještě se ani svého jídla nedotkl.,,Ts! Už zase..." zavrčím nespokojeně.Takhle závodím jen sám se sebou.Po chvíli moje zavrčení nahradí mírný povzdech.
D: musím se tomu zasmát "Jo zasloužíš si medaili"
Y: ,,Heh?" pozvednu obočí.Postavím se ze židle a přejdu ke dveřím.,,Musím si ještě nachystat věci..." otočím se na něj s úsměvem a zmizím opět nahoře v pokoji.
D: v klidu upíjím kávu
Y: Chvíli se v pokoji zdržím, podívám se na mobil.Konečně jsem ho našel.Celou dobu jsem ho měl v kapse v nohavicích.,,Hmm...mám hodinu a půl abych došel do školy...a jo to bych mohl stihnout." řekl jsem si sám pro sebe když jsem zmapoval jak daleko od školy jsem a jak dlouho mi to k ní bude trvat.Vezmu si batoh, který přehodím přes jedno rameno, mobil si dám do kapsy u nových kalhot a do minuty jsem zase v kuchyni.,,Za deset minut budu muset jít."
D: "Dobře"vstanu od stolu a zajdu do předsíně kde si z kabátu vytáhnu peněženku "Tady máš a neutrať to všechno za jeden den" dám mu do tisíc yenů
Y: ,,Cože? Si děláš srandu?" řeknu s vytřeštěnýma očima.,,To si nemůžu vzít...ještě by mě někdo okradl..." záporně zakroutím hlavou a odtáhnu jeho ruku dál ode mě.
D: "Máš to kapesné na týden" zkusím to jinak
Y: ,,Hmm..." změřím si ho pohledem a peníze přece jen příjmu.I když nerad.,,Tak dík no.." šeptnu a obejmu ho.
D: "Nemáš za co děkovat" přitáhnu si ho blíž
Y: ,,A co třeba za to že jsi?" oddálím se od něj a hned po té co jsem to vyslovil jsem ho políbil.
D: "to bych měl děkovat spíše já tobě" vrátím mu polibek
Y: ,,Proč myslíš?" šeptnu mezi polibky.
D: "už jsem ti to jednou řekl jsi to nejlepší co mě v životě potkalo" políbím ho
Y: ,,Hmmm." odpovím na to jen a do polibku se zapojím.
odpovím
D: "Neměl bys už jít" zamumlám mu do rtů
Y: ,,Měl ale pět minut navíc mě nezabije." šeptnu do polibku.
D: "Hmm" usměju se a ještě prohloubím polibek
Y: ,,Mmm..asi už bych měl už přece jen jít, nebo se mi pak nebude chtít už vůbec." řeknu když své rty odpojíme.
D: "Jo, to bys asi měl" znovu ho jemně políbím
Y: ,,Hmm...ale vůbec se mi nechce." uchechtnu se, přehodím si batoh přes ramena a obuju se.,,Venku už vychází slunce...asi bys tu neměl být..." řeknu když se ještě na něj otočím a znova políbím.
D: "Moc ve škole nevyváděj" ušklíbnu se a políbím ho na rozloučenou
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jenny Jenny | Web | 10. května 2011 v 14:24 | Reagovat

Jeje a já úplně zapomněla že dneska se přidává další dílek xD =) tak jo přidám si to taky =) ale až budu mít čas ;)

2 ElenEstel ElenEstel | 10. května 2011 v 15:54 | Reagovat

wow to je tak krásný doufám že se Yukimu nic ve škole nestane

3 Nioru Nioru | E-mail | 12. července 2011 v 13:17 | Reagovat

tak to bylo sladkýýý :)jsm moc ráda že jsou spolu a že to už vypadá že jsou milenci :) to koupání a zase to hašteření no jaj :)to by ale nebyli oni :)a to sladké loučení na konec :)luxus holky :) chválím,chválím,chválím :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.