Vítejte na mém blogu, přešla jsem zde z estranek http://www.neko-love.estranky.cz/.

Stejně jako na svých minulých stránkách, zde budu přidávat povídky na téma Shonen - ai , Yaoi a Slash - jedná se o povídky na tak zvanou Boy love tématiku (kluk + kluk)
nyní nově budou příbývat i povídky s Yuri a Shojou - ai tématikou (holka + holka)
většina povídek bude 18+.

Pokud se teda někomu toto téma nelíbí ať odejde a nezanechává urážlivé komentáře....Vám ostatním

PŘÍJEMNOU ZÁBAVU




Ty jsi ten jediný hlas mého srdce 12.díl

24. května 2011 v 9:14 | Neko+Jenny |  Ty jsi ten jediný hlas mého srdce


Další kapitolka, opět trochu dramatu a opět nepěkně useknutá.....ano ano my vás tak rády trápíme a napínáme XD , jinak tahle kapitomla je se speciálním věnováním Jennysek má dnes svátek a já bch jí tímto chtěla poblahopřát a zároveń jí i poděkovat že se uvolila se mnou na tomto projektu pracovat :-)
Takže jennysku - ARIGATOU :-*
Jenny - Yuky (červená)
Já - Dimitri (černá)



D: Zůstane stát bez hnutí a koukám na něj "Co vlastně chceš" zeptám se klidně
Y: ,,Abys ho opustil..." zavrčí.,,Abys ho nenáviděl stejně tak jako nenávidíš mě..." řekne znova vrčícím hlasem.,,Až budu žít...tak se k tobě vrátím...ale budu to já...nedovolím aby jsi byl s ním." zvedne hlavu a upne na Dimitriho krvelačné oči.Vycení na něj tesáky.
D: "Takže ě chceš jen do postele o tohle to jde" pozvednu obočí
Y: ,,Ne tak docela." uchechtne se.,,Chci abys miloval mě, ne mojí slabší polovičku, která do nedávna nevěděla ani co znamená slovo žít." uchechtl se.,,Někoho takového si nezasloužíš...přiznej si to...určitě bude lepší být s někým kdo má sílu kterou dokáže ovládat..."
D: "Takže tvrdíš že mě miluješ?" ujistím se
Y: ,,To jsem nikdy neřekl..." zavrčí.,,Ale tak trochu to možná pravda je..."
D: "Jen trochu, přiznej si to, cítíš to stejné co Yuki, jen jsi příliš slabí na to abys to dokázal přijmout" přejdu pomalým krokem k němu
Y: Na tváři se mu rozlil ďábelský úšklebek.,,Nechtěj vědět co cítí mohlo by tě to překvapit." zasáhne Dimitriho svým pohledem.,,Je s tebou jen z lítosti." udělá krok blíž k němu.,,Jen protože potřebuje ochranu." řekne s dalším krokem.,,Jen aby si užil s někým koho oblbne svou krásou a přetvářkami kterými tě získal...a ty jsi tak slepý že ani nevíš že si s tebou hraje." zasmál se.,,Tak kdo je slabý teď? Kdo je zbabělec říct jak to všecko skutečně je?" přiblížil se k němu ještě posledním krokem.,,Jestli mi neuvěříš...jestli ho nenecháš..." odmlčí se, v další sekundě chytne Dimitriho pod krkem a třískne s ním o zem.,,Tak tě zabiju." zavrčí když se k němu nakloní.
D: "Nevěřím, nevěřím jedinému slovu které jsi řekl" řeknu pevně
Y: ,,Tak ty nevěříš?" pozvedne jen obočím.,,Co Yuki pro tebe kdy udělal? Riskoval pro tebe snad někdy tak jako ty pro něj? Pomohl ti snad někdy tak jako ty jemu?" stiskl jeho krk víc.
D: Neodpovím jen se mu dívám pevně do očí
Y: Sklopí hlavu a asi deset sekund se nic neděje.,,Dimitri..." řeknu stěží.,,Promiň mi to...nedokážu ho zastavit...musí se oslabit." šeptnu a pustím z mých očí pár kapek slz.,,Na chvíli jsem získal kontrolu nad svým vědomím...nevím jak dlouho ještě vydržím." šeptnu.Má tvář je stále v upíří podobě, mé oči stále svítí červenou barvou, ale myšlení teď na chvíli ovládám já.Uvolním svojí ruku z jeho krku.,,Víc udělat nemůžu.Musíš se mu ubránit...je silnější...může ublížit." šeptnu stěží.
D: Zvednu k sobě jeho tvář a políbím ho
Y: ,,Heh...tak přece jen sis vybral mě?" zazní ten škodolibý hlas když se od něj Dimitri odtáhne.,,Smůla nějak jsem ho opět přemohl." řekne jenom a chce ho znova chytit pod krkem.
D: "Co když budu souhlasit s tím že od něj odejdu" seknu po něm pohledem "Ale mám podmínku"
Y: ,,Odstupuješ?" pozvedne obočí.,,Myslel jsem si že to půjde hůř..." uchechtne se.,,Bez podmínek!" zavrčí.
D: "V tom případě máš smůlu jen tak se mě nezbavíš" ušklíbnu se
Y: ,,Hm? Ten falešný úsměv..." zavrčí.,,Tak falešný hlas...si opravdu myslíš že jsem tak pitomý!" stiskne svojí dlaň v pěst a chce ho udeřit.
D: Uhnu hlavou a jeho pěst trefí stěnu
Y: ,,Falešný člověk...falešný upír!" vrčí a stále tříská pěstmi v úmyslu zničit Dimitriho.Po chvíli se ozve za ním zvuk, otočí se a zahlédne nějakého muže.,,Tak vy tady nejste sami? To bude ještě zajímavý." uchechtne se a postaví se na nohy. Změří si Dimitriho vražedným pohledem pak se otočí a s hněvem v očích se pomalým krokem přibližuje k Michaelovi.
D: Jen se opře z zeď a čeká v Michaelovy je víc než se na první pohled zdá a jak čekal hned první jeho rána padla naprázdno a Michael se dostal za jeho záda, lehkým stiskem na krku ho poslal do říše snů "Měl by sis ty svoje mazlíčky líp hlídat" otočí se na mě a já se uchechtnu
Y? ,,Hm?" otevírám pomalu oči.Slyším mlhavé hlasy.
D: "Jak je ti?" jsem v mžiku u něj
Y: ,,Je čím dál tím víc silnější..." šeptnu unaveným hlasem.
D: "Neboj zvládneme to"
Y: ,,Musíme přijít na to jak ho zničit...jedna věc mě napadla...ale ty souhlasit nebudeš..." šeptnu a zadívám se mu upřeně do očí.
D: "O co jde?" zeptám se s podezřením
Y: ,,Počkáme až zesílí na maximum...já budu taky trénovat, abych alespoň dokázal na pár okamžiků přijít jako posledně...když bude na maximu své síly budeš se muset i bránit, nemůžeš ho nechat..." šeptnu. ,,No abych se k tomu vrátil tak bys mě zabil i s ním...probodl bys mi srdce.Tím by jsi ho zabil."
D: "Absolutně vyloučeno" zavrčím
Y: ,,Ale to není všecko..." řeknu a pokračuju dál.,,Jak to jen říct...až se tu dostane a až se na chvíli svým myšlením vrátím, řeknu ti kdy máš zasáhnout, já hned na to zmizím...udeříš jeho srdce, tím zemře dřív než já, protože než se rána dostane ke mě už bude po něm...počkáš až se začnu měnit zase zpátky a také počkáš až ti řeknu...pak mě kousneš a zachráníš mi život." šeptnu.
D: "To se rovná sebevraždě" zavrtím hlavou "To co po mě chceš...to...já..já nemůžu" hledím na něho nevěřícně
Y: ,,Někdy musíš riskovat." podívám se na něj pevným pohledem.
D: "Jsem ochotný riskovat cokoliv, kromě tvého života" odpovím pevně
Y: ,,Jinak ho ale neporazíme..." řeknu a nahodím prázdný pohled.
D: "Skus mě pochopit, pro tebe si přeji něco jiného....než tohle" ukážu na sebe ve výmluvném gestu "Určitě přijdeme na plán který nebude obsahovat tvoji smrt nebo přeměnu" neustoupím. ale v koutku duše vím že stejně asi nebudeme mít na vybranou
Y: Chytnu jeho ruku do své dlaně a zadívám se mu do očí.,,Cítíš to?" přiložím mu dlaň na mou hruď tam kde mi bije srdce.,,Mé srdce, má duše...zůstanou stejné...to že se přeměním, to mi starosti dělat nebude protože vím že budu stejný.Já ani jiný být nedokážu...a to co je ve mě...to nejsem já..." šeptnu.,,Já se nedokážu dělit o svůj život a už vůbec ne o tebe." řeknu když se mu zahledím do očí.,,Pro lásku i pro štěstí se musí riskovat..." povzdechnu si.
D: Na to mu nemám co říct, jen si ho přitáhnu do obětí
Y: ,,Zvládneme to..." šeptnu, ale ani já si tím nejsem jistý.Jen vím že to nebude trvat dlouho a mé upírské já se mě bude snažit zničit natrvalo.Vytečou mi slzy z očí.,,Musíme jen věřit.." šeptnu vzlykavým hlasem.Nechtěl jsem aby věděl že brečím, ale když to je tak strašný pocit zjistit že jedinou záchranou je být na pokraji smrti.
D: Přitáhnu si ho úžeji a snažím se ho ukonejšit "Zvládneme to"
Y: ,,Já to vím.Jen je to trochu frustrující čekat na den kdy se to stane...a vědět že není zbytí...že se tomu nevyhneme." povzdechnu si.
D: Políbím ho, na to mu nemám opravdu co říct mě samotného to sžírá, budu to totiž já kdo mu bude muset ublížit, už jen ta představa je ubíjející a ničivá. z koutku oka mi steče osamělá slza.
Y: Svírám ho v objetí.,,Dimitri...já ti věřím...hlavně se musíš přemoct...řekni si že je to někdo jiný...že to nejsem já...že je to třeba moje zlé dvojče." šeptnu abych ho trochu uklidnil, cítil jsem jeho stres.
D: "Já..ne..nevím jestli to dokážu" šeptnu zlomeně, a přitáhnu si ho na klín, mám potřebu cítit ho co nejblíž
Y: ,,Dokážeš." šeptnu také zničeným hlasem.,,Budeš muset.Hlavně se jim nenech zastrašit ani zabít.Kvůli mě..." šeptnu.
D: Jen ho mlčky objímá a užívám si jeho vůni a teplo
Y: ,,Proč nic neříkáš?" šeptnu, když cítím jeho zrychlené srdce.Má hlava spočívala na jeho hrudi.Cítil jsem jak se mu náhle zrychlil tep i srdce.Pochopil jsem.Trápí ho to.Koho by to však netrápilo?
D: "Miluju tě" šeptnu a hlas se mi při tom jednoduchém slovíčku zadrhne
Y: ,,I já tebe." šeptnu.Najednou ve mě cukne a já ho odhodím od sebe.Spadnu k zemi v křečích.,,Sílí..." šeptnu.,,Dimitri...teď mi řekni že uděláš to co ti řeknu...ale předtím mi to slib." šeptnu a čekám na jeho očekávanou odpověď.
D: "Slib...slibuju" dostane ze sebe ztěžka a zavřu oči
Y: Chytím jeho ruce a přiložím mu je k uším.,,Ať uslyšíš cokoliv..." zlomí se mi hlas.,,Tak neotvírej tyto dveře." šeptnu.,,Teď jdi a nevcházej sem...nechci abys to viděl." šeptnu a naroste mi jeden špičák. Jemně ho lípnu na rty.,,Jdi.." šeptnu zlomeně.Sám jsem věděl že tohle bude bolet nechtěl jsem ať je u toho. Cítil jsem jak mi trhá duši kousek po kousku.Však tohle mě nedokáže zabít je to jako mučení. Zuří a to strašně, už neví jak nás od sebe odloučit.
D: Zakroutím hlavou "Nehnu se odtud "smutně se usměji "Chci tu být s tebou"
Y: ,,Prosím..." šeptnu a vyteče mi slza z oka.,,Slíbil jsi-" řeknu ztěžka.,,Miluji tě...a ty to víš, tak už jdi!" křiknu zlehka.Nechtěl jsem ať mě vidí vyvádět, ať se dívá na to co se děje. Už dlouho to však nevydržím.
D: Jeho prosbu prostě nemohu odmítnout z těžkým srdcem vyjdu na chodbu a se vzlykem se svezu podél zdi
Y: ,,Ty zasranej hajzle..." šeptnu a pak zakřičím.,,Proč mi tohle děláš?! Proč?!" křiknu a bolestí mi vytečou další slzy.,,Proč mi to děláš..." šeptnu když už nemám sílu se hýbat.Po chvíli cítím že nemám kontrolu nad svým tělem cítím jak mé tělo ovládá on.Nadzvednu se zlehka na nohy, po chvíli cítím že se vznáším.,,Proč?" ztěžka zašeptám.Poté ten pocit přijde znova. Zjišťuju že to bolí víc a neubráním se výkřiku poté spadnu k zemi.Rozvzlykám se a přivřu oči.Jak dlouho to budu muset ještě snášet?
D: Sedím za dveřmi a každý jeho výkřik a vzlyk je jako dýka do srdce, musím se přemáhat abych nevtrhnul dovnitř, ale dal jsem slib, se zavřenýma očima se opřu o stěnu. Poprvé po dvou stech letech se začnu tiše modlit
Y: ,,Proč...proč jsi..." šeptnu a zlomí se mi hlas.Cítím že znova trhl mojí duší. Znova zakřičím. Poté to zmizí. Ležím na podlaze a z očí se mi hrnou krokodýlí slzy. Moje tělo je bez citu, má duše byla právě zničená, ale vzpamatovává se z toho. Nemám sílu se pohnout.
D: Tiše čekám na jakékoliv znamení, je to pro mě utrpení sedět tady a vědět že Yuki trpí, v duchu se mu tisíckrát omlouvám
Y: Dimitri... použiju svojí telepatickou moc. Skončilo to... šeptnu zlomeně ve svém duchu a jen sleduju dveře, nedokážu ani mluvit.
D: Slyším ho, připraví si stříbrnou dýku a vejdu do pokoje to co jsem tam uviděl mě málem dostalo do kolen, ale přemohl jsem se a se smutným pohledem sledoval Yukiho
Y: Přivřu oči a rozbrečím se.
D: Trhá mi to srdce, ale ani se nehnu, něco mi říká že náš plán se malinko zvrtnul
Y: Tohle není jeho největší síla...říkal jsem ti, že jednou se mu budeš muset bránit....že to bude těžké. nabourám se mu opět do mysli. Já jenom nechtěl, abys to viděl...abys byl u toho...musíš mě co nejdřív naučit něco jak se mu můžu bránit, nebo mě zabije dřív než dosáhne své úplné síly. ani má duše nedokáže normálně mluvit.Šlo to těžko.
D: "Musíš se zkusit soustředit na to co ti dodává sílu" vypravím ze sebe zlomeně "Tohle všechno je hlavně o psychice"
Y: ,,Sílu?" šeptnu strašně potichu. Ani já sám jsem moc svým slovům nerozuměl. Zavřu oči a snažím se ho ze všech sil porazit ve svém podvědomí, při tom se soustředím i na to co mi poradil Dimitri.Mé tělo se opět hýbe samo od sebe.Bál jsem se, že bude útočit na toho koho miluju, ovšem dlaň stiskla můj vlastní krk. Kontrolu nad svým tělem jsem ztratil úplně.
D: Pohnu se a odtrhnu ruce od jeho vlastního krku zadívám se mu do očí
Y: ,,Je pozdě...marně se oba snažíte..." otevřou se mi oči.,,Jak ubohý...myslel jsem, že má v sobě víc síly, škoda že tě odtud vyhnal." uchechtl se.,,Ani nevíš jak jsem se bavil, když jsem mu trhal duši na kusy." zavrčel, po chvíli Dimitriho probodl pohledem.,,Myslíš, že mě dokážeš zastavit? Tak se ukaž..." zavrčí a odhodí ho od sebe nějakým kouzlem.,,Jestli mě budeš chtít odehnat...budeš mě muset porazit...protože jsem silnější než jsem býval, tak už můžu používat i kouzla. Jestli zase chceš vidět Yukiho, budeš se muset přemoct a prostě mu ublížit...jenže to ty nezvládneš...jsi moc slabý na to abys semnou bojoval." uchechtne se.
D: "Neznáš mojí sílu" zavrčím a proměním se, během vteřiny s ním začnu bojovat
Y: ,,Stále se držíš pozadu…proč nepoužiješ celou svou sílu?" uchechtl se, když ho Dimitriho síla odhodila a on narazil do zdi.Setřel si pramínek krve, která mu stékala z koutku úst.
,,Proč se stále držíš na uzdě? Proč nepoužiješ všechno co máš?" zavrčel, když se v mžiku přesunul za Dimitriho.,,Takhle už to nebude zábava." Šeptl mu do ucha a chystal se použít jedno ze svých kouzel.
D: Lehkým obratem se mu opět zahledím do očí.,,Třeba abys neměl výhodu?" ušklíbnu se a vrazím mu pěstí do břicha.
Y: ,,A ty si myslíš, že teď ji nemám?" zavrčí a po malé chviličce se z té rány vzpamatuje.,,Ani ji nepotřebuji…přiznej si to, jsem silnější." Pousměje se zákeřně a po chvíli se mu na prstech objeví snad dvou centimetrové drápy, okamžitě se jimi začal po Dimitrim ohánět ve snaze ho bodnout.Mířil na životně důležité orgány.Byl opravdu naštvaný a stoprocentně rozhodnutý ho zabít.
D: Uskočím ráně, a ušklíbnu se.Hned na to přejdu do protiútoku a on skončí přiražený ke zdi.
Y: ,,Trochu to nezvládáš." Ušklíbne se, vůbec mu to nevadilo, tak trochu věděl, že tohle nezabere.,,Udělal jsi to, co jsem chtěl, skočil jsi mi přímo do pasti." Zavrčel a jediným pohybem ho bodl do nohy jedním ze svým drápů.Chvíli na to ho Dimitri pustil.Jen se nebezpečně ušklíbl.,,Pořád si myslíš, že jsem tak blbý jak vypadám?" uskočil od něj a čekal jak zareaguje.
D: Zůstal jsem stát s pěstí opřenou o zeď,,Já na rozdíl od tebe svého protivníka nepodceňuji" zavrčím a nepatrně trhnu rukou směrem vzhůru v tu chvíli se válí po zemi s nechápavým pohledem, rozevřu pěst a měsíční světlo osvítí pětici tenkých ocelových strun, které se od mé dlaně táhnou až k jeho kotníku.
Y: ,,Hajzle!" zavrčí nebezpečně a vycení tesáky.,,Měl jsem tě zabít, když jsem měl možnost, vůbec mi to neulehčuješ." Je vyvedený z míry. V téhle situaci by mohl udělat cokoliv bez toho aniž by si to třeba rozmyslel.Postavil se a sekundu na to vyslal na Dimitriho kouzlo.Z jeho dlaní vycházely ohnivé koule, bez přemýšlení po Dimitrim házel jednu ohnivou koupil za druhou.,,Zabiju tě!" křikl nebezpečně. A svými drápy se pokusil useknout struny, které mu bránily v pohybu.Ovšem místo useknutí strun se mu utrhly jeho drápy.Místností se ozvalo vykřiknutí.
D: Bez větších problémů uhýbám jeho útokům ,,Říkal jsem že mě nemáš podceňovat" ušklíbnu se a jediným dobře mířeným kopem ho pošlu na vyhlídkový let k protější stěně.
Y: Narazí a následně po ní sjede k zemi.,,Heh…na víc se nezmůžeš?" provokoval dál.
,,Jen jsem si s tebou pohrával, ale když to chceš takhle, tak přitvrdíme." Uchechtl se, následně se postavil a nadpřirozenou rychlostí se objevil před Dimitrim.Uštědřil mu tři rány do břicha, svalil ho k zemi a další ránou ho uhodil do obličeje tak silně, až mu stekl malý pramínek krve z čela.,,Tak už sakra použij vše co máš, nebo za sebe neručím!" Zavrčel a udeřil ho znovu.,,No tak, předtím než tě zabiju, bych si rád trochu užil srandy." Opět zavrčel a vycenil své tesáky.
D: ,,Řekl jsi si o to" zavrčím a po mém obličeji se začne objevovat černá značka která se začala seskupovat do tvaru okvětí lilie oči ještě o odstín ztmavli a špičáky byly ještě výraznější, přesto všechno jsem se dostal jen na polovinu své plné síly .
Y: ,,A ty si myslíš, že tohle mě má zastrašit?" pozvedne nad ním jen obočí, a znova udeří.
D: S lehkostí se mu vyhnu ,,Tsss"
Y: ,,Tak ty si chceš hrát? Tak dobře…tak si budeme hrát." Na jeho prstech se opět objevily drápy.Snažil se ho jimi bodnout přímo do hlavy.Už ho Dimitriho klidné chování rozčilovalo.Chtěl ho zničit za každou cenu.
D: Nechám se vyvést z míry je to jedna z mích výhod, i když to ve mně vře dokážu si udržet chladnou hlavu ,,To jsi na toho idiota jen hraješ? Protože pokud jo tak značně přehráváš" ušklíbnu se a uhnu další jeho zběsilé ráně

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ElenEstel ElenEstel | 25. května 2011 v 18:05 | Reagovat

wow fandím Dimitrimu

2 Nioru Nioru | 12. července 2011 v 16:24 | Reagovat

tak to je něco :) konečně pořádný upíří souboooj :)moooc líbí :)doufám že mu Dim nakope prdel :)a doufám že se jim všechno podaří :) je to zajímavý a hoodně napýnavý :) hned jdu na další díleček :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.