Vítejte na mém blogu, přešla jsem zde z estranek http://www.neko-love.estranky.cz/.

Stejně jako na svých minulých stránkách, zde budu přidávat povídky na téma Shonen - ai , Yaoi a Slash - jedná se o povídky na tak zvanou Boy love tématiku (kluk + kluk)
nyní nově budou příbývat i povídky s Yuri a Shojou - ai tématikou (holka + holka)
většina povídek bude 18+.

Pokud se teda někomu toto téma nelíbí ať odejde a nezanechává urážlivé komentáře....Vám ostatním

PŘÍJEMNOU ZÁBAVU




Ty jsi ten jediný hlas mého srdce 11.díl

22. května 2011 v 8:09 | Neko+Jenny |  Ty jsi ten jediný hlas mého srdce


Další kapitolka, omlouvám se za zpoždění ale máte tady nový dílek tentokrát omezení 18+ (ale kdo to dneska dodržuje že :-D ) Lidičkové moji nebudete nás mít rádi opět je to celkem useknuté XD ale je o nic proti tomuo pro vás ještě chystáme XD mno nebudu spoilerovat XD
Příjemnou zábavu



Y: Znova přikývnu.Před sebou mám stále ten jasný obraz toho co jsem si představil.Když pootevřu oči vrazí mi do nich světlo.Znova je zavřu.,,Zhasni." šeptnu.,,Mé oči si navykli na tmu...vypadá to že na světle je neotevřu..."
D: Ztlumím světlo "můžeš" šeptnu když jsem zase u něj
Y: Mírně pootevřu oči.Před sebou opět vidím jeho tvář.Mile se pousměju.,,Děkuju." řeknu jen s radostí v hlase a obejmu ho.,,Kdybys vedle mě nebyl...kdybys tady nebyl...byl bych v koncích..." šeptnu.,,Proč mi to dělá? Proč se mě snaží zničit?"
D: "Netuším, ale nedovolím mu to" odpovím a přitáhnu si ho blíž
Y: Jeho slova mě zahřejí u srdce.,,Miluji tě..." šeptnu a políbím ho.
D: "Já tebe taky" opětuju polibek
Y: ,,Chci abys mě učil jak to ovládnout..." řeknu když se mu upřeně zahledím do očí.
D: Jen přikývnu "Začneme hned jak nabereš trochu síly"
Y: ,,Ne..." zaprotestuju.,,Chci začít hned, protože čím dýl budeme čekat tím víc se bude ukazovat..." řekl jsem se zamračeným pohledem směřujícím k zemi.,,Pochopil jsem jak to funguje...když jsem na pokraji sil nedokáže se objevit...oslabuje ho to stejně jako mě...musím trénovat právě ve chvíli když vím že se jen tak hned neukáže...nejsem zas tak k ničemu jak si myslí...cítím jeho sílu, v tento okamžik je oslabená, protože já jsem oslabený také..." dopovím.
D: "To dává smysl" přikývnu
Y: ,,Nevěřím že neexistuje způsob jak se ho nadobro zbavit..." povzdechnu si a zamyslím se.,,Možná časem na něco přijdeme."
D: "Možná" přikývnu
Y: ,,Kde se bude trénovat?" zeptám se když se snažím postavit.
D: "Zatím tady" odpovím
Y: ,,Hm?" pozvednu tázavě obočí.,,A co mám dělat?" zeptám se ho nevinným hlasem.
D: "Zatím bude stačit aby jsi zavřel oči a začal se soustředit na své podvědomí" odpovím
Y: ,,Začínám se toho bát." zachichotám se a sednu si zpátky na postel do tureckého sedu.,,Můžu sedět že jo?"
D: Jen přikývnu a čekám až začne
Y: Zavřu oči a soustředím se.,,Myslím že tam jsem." šeptnu a stále se soustředím abych ten obraz neztratil.,,Co teď?"
D: "Teď se snaž ubránit tomuhle" řeknu a snažím se nabourat svou myslí do jeho podvědomý ubrání se slabé dvě minuty "Znova" zavrčím
Y: Snažím se, držím se zuby, nehty abych ho do svého podvědomí nepustil.,,Sakra!" křiknu když už to zkoušíme snad po patnácté.
D: "Znova" zopakuju to jediné slovíčku už ani nepočítám pokolikáté
Y: Zkouším to dál.Sice mi to ubírá sílu ale stále je to lepší než čelit mému druhému já.Věděl jsem že tohle je proti tomu co mě čeká nic.Protože jsem poznal že do toho Dimitri nedává vše.Drží se vzadu, ale také jsem věděl že až to zvládnu určitě přitvrdí.Musel jsem do toho dát všecko.Ovšem nějak se mi to nedařilo.
D: "Fajn pro dnešek končíme" vydechnu když překonáme hranici půl hodiny "Budeme pokračovat zítra"
Y: ,,Ještě to zvládnu.Ještě můžu pokračovat." řeknu udýchaně.
D: "Dnes už ne" řeknu pevně při pohledu na jeho bledou tvář
Y: ,,Neboj ještě můžu..." uchechtnu se.
D: "Řekl jsem ne" trvám na svém "Pro dnešek to vážně stačí"
Y: Povzdechnu si.,,Když to říkáš ty..." šeptnu a skočím na něj.Převalím ho na postel a políbím ho.
D: "Jo říkám" zavrním
Y: ,,Hm.." řeknu jenom jako odpověď a dál si vychutnávám polibek.
D: "Zapojím se a vklouznu mu rukou pod košili
Y: Přivřu oči víc, ale po chvíli si uvědomím, že to není ten nepříjemný pocit, že je to ten druhý, ten hezký pocit který mám tak rád.
D: Jemně ho hladím po zádech a vychutnávám si polibek
Y: Omotám své ruce kolem jeho pasu a nevědomky ho přisunu blíž k mému tělu.
D: "Hmmmmm" zamručím "Tohle si nechám líbit"
Y: ,,Ještě aby ne." uchechtnu se a znova ho políbím.
D: sundám mi košili a sjedu rukama na jeho dokonalý zadeček
Y: Pomalým pohybem se nohou otřu o jeho chloubu
D: Vzdychnu a silněji stisknu jeho zadeček, zadívám se mu do očí
Y: Slastně přivřu oči.,,Ale?" pousměju se a zopakuju to co jsem udělal posledně.,,Nějak to nemůžeš vydržet." zahihňám se mile.
D: Jen zavzdychám a zajmu jeho rty v polibku
Y: Sundám mu rychlým pohybem košili.
D: Začnu mu rozepínat kalhoty a rty se pomalu přesouvám na jeho krček
Y: Potichu zasténám a nechám ho ať dělá co sám uzná za vhodné.
D: Začnu se mazlit s jeho krkem a zároveň mu stahuju kalhoty,které zanedlouho letí do kouta
Y: Posunu své ruce z jeho zad na lem kalhot.Hledám poslepu odepínání opasku.Když ho rozepnu začnu pomalu rozepínat i jeho kalhoty.Trochu mu je stáhnu.
D: Přesunu se rty níž čímž šikovně uhnu jeho doteku
Y: Zakousnu se do rtů a vychutnávám si ten příjemný pocit.
D: Mapuju rukama a rty celé jeho tělo pomalu se vrátím zpět k jeho rtům
Y: ,,Hm." šeptnu mu do rtů a hned toho využiju.Stáhnu mu kalhoty.
D: Odtáhnu se a opět se mu zadívám do očí
Y: Všimnu si jeho pohledu a stáhnu ruce podél těla.Jedno moje oko září červenou barvou.,,Snažím se ho zadržet.To zvládnu.Musím..." šeptnu a pousměju se na něj.
D: "Použij to co jsme dneska trénovaly" šeptnu
Y: ,,Co mi zaručí že nevyleze dřív než se tam dostanu?" šeptnu mu do ucha.,,Spustilo se to až teď buď klidný...udržím ho..."
D: "Prostě to použij chci mít naprostou jistotu že se miluju s tebou" naléhám
Y: ,,Hm.." šeptnu nespokojeně, zavřu oči a snažím se soustředit.V tu chvíli se mi prodlouží pravý špičák.,,Klid pořád ho držím na uzdě..." šeptnu.,,Zvláštní že je tohle první chvíle kdy nad ním vítězím.Nezdá se ti to divné?" šeptám k Dimitrimu a při tom se dostávám do podvědomí.
D: "Nepřemýšlej nad tím" poradím mu a sleduju ho bedlivým pohledem
Y: Přikývnu hlavou a dostávám se do podvědomí.,,Jsem tam...je to jiné než s tebou...jak to mám použít na někoho kdo je ve mě?"
D: "Úplně na stejné principu prostě mu nedovol tam proniknout" odpovím
Y: ,,No to je horší...co když tam už ze tři čtvrtin je?"
D: "Snaž se ho vystrnadit, jako bys ho tlačil ze dveří" odpovím značně nervózně
Y: Mírně přikývnu a soustředím se na to co mi Dimitri poradil.,,Nedokážeš to..." ozval se zuřivý hlas z mých úst.,,Nenechám tě zničit mi tento okamžik...okamžitě vypadni!" začnu mít nad ním zase kontrolu já.,,Já tě varuju Yuki...Dimitri je můj…..Nemáš právo s ním být." ozve se zase vrčícím hlasem.,,Nenechám ti ho...pochop, že on miluje mě!" řeknu zuřivě.,,N-nechápu kde v sobě bereš tolik síly...zrovna teď? Aha...už chápu...posiluje tě to jediné co? Už nikdy vás nenechám zajít tak daleko...Nikdy!" zařval zase ten ničemný hlas.,,Smůla...zmiz!" křiknu.V tu chvíli se můj obličej zase změní do původní podoby.Když jsem otevřel oči měly zase obě stejně hnědou barvu.
D: "V pořádku?" zeptám se a políbím ho
Y: ,,Říkal jsem ti že to zvládnu." zazubil jsem se.
D: "Ani na chvíli jsem nepochyboval" usměju se
Y: ,,Miluji tě." šeptnu a uvězním ho v polibku.
D: Opětuju polibek a jemně ho pohladím po nahém stehně
Y: ,,Hm." přivřu oči.
D: Opět začnu rty sjíždět níž a zastavím se na jeho bradavkách
Y: Z úst vypustím mírný sten.,,Dimitri..." zašeptám jeho jméno.
D: "Hmmm?" zahučím do jeho kůže a ruku posunu o něco víš
Y: Hlavou mi projede co jsem udělal když jsme začali.Pousměju se a pohnu nohou opět se otřela o jeho teď už odhalenou chloubu.
D: Zasténám na oplátku ho promnu a palcem polaskám špičku
Y: ,,Ach!" tohle nešlo zastavit ani kdybych sám chtěl.Abych znova nezasténal zahryzl jsem se pevně do rtů.
D: Ještě lehce poškádlím bradavku a přesunu se rty na jeho bříško
Y: ,,Mmm.." stále jsem zakousnutý do svého dolního rtu.Rukama svírám deku.,,To snad nepřežiju.." řeknu z těží.
D: S úsměvem se posunu ještě níž a začnu okusovat jeho podbřišek
Y: ,,Hm!" tohle se vážně vydržet nedalo.,,Rád vidíš že už ani nedokážu zdravě uvažovat co?" šeptnu opět stěží.V této situaci jsem nedokázal ani normálně poskládat větu.Teda alespoň jsem si to myslel, stejně jako jsem si myslel že to snad bude trvat věčnost a já se nedočkám.
D: S tichým úsměvem jsem se přesunul na jeho třísla "Hmm"
Y: ,,Zbytečně to..prodlužuješ." mírně zasténám.
D: "Ale no tak" lehce ho olíznu
Y: ,,Ach!" nakloním hlavu dopředu.
D: Přejedu po něm zuby a na špičku vtisknu malí polibek
Y: ,,Prosím...neprodlužuj to." vzrušením se otřesu.
D: "Když tak krásně prosíš" roztáhnu mu nohy od sebe a vezmu ho do úst
Y: ,,Agh!" už to nemůžu vydržet.,,Prosím nemuč mě tak..." šeptnu a zrychlí se mi dech.
D: Nedbám na to obkroužím špičku jeho vzrušení jazykem
Y: ,,Hmm...Prosím...Dimit-ri..." už nemůžu pomalu ani mluvit.
D: Ještě po něm naposledy jemně přejedu zuby a vrátím se nahoru abych ho políbil
Y: ,,Proč stále čekáš?" šeptnu mu do úst vzrušeným tónem.
D: Začnu si ho opatrně připravovat
Y: Jemně přivřu oči ještě víc.
D: Opatrně přidám další prst a začnu pravidelně dráždit jeho prostatu
Y: ,,Hm!" vydám ze sebe jen jediný prostí tón.
D: Přejedu dlaní po jeho vzrušení a oba tyto pohyby sladím
Y: ,,Ach!" můj sten jsem skoro vykřikl.
D: To bylo to na co jsem čekal vytáhl jsem z něj prsty a začal do něj pomalu pronikat
Y: ,,Mm!" trochu to zabolelo.Přivřel jsem oči trochu víc.
D: "Šššš" zastavím se a čekám než si zvykne přitom ho jemně líbám
Y: Po chvíli se uvolním.,,Můžeš." šeptnu mezi polibky.
D: Proniknu do něj až po kořen a opět čekám na jeho prvotní signál
Y: Jemně několikrát za sebou bez jediného slova přikývnu na znamení že může.
D: Pomalu se v něm začnu pohybovat
Y: ,,Hm!" vypustím ze sebe pár nepatrných stenů.
D: Zrychlím a prohloubím přírazy
Y: ,,Dimitri..už nemůžu..." šeptnu a zrychlím svůj dech na maximum.
D: Políbím ho a začnu ho jemně zpracovávat v rytmu přírazů
Y: ,,Hm!" šeptnu jen do polibku a cítím ten zvláštní pocit jako posledně.
D: Ještě zrychlím, netrvá to dlouho a oba se dostaneme na vrchol
Y: Když se ze mě svalí tak ještě chvíli vydechuju a uklidňuju mé splašeně bijící srdce.
D: Se spokojeným úsměvem si ho přitáhnu blíž k sobě
Y: ,,Škoda, že v průběhu se stala menší nehoda..." uchechtnu se, ale jde na mě poznat že mě to značně štve.
D: "Ale vždyť se nic nestalo" podívám se mu do obličeje "Zvládl jsi to skvěle"
Y: ,,Jen díky tobě..." uchechtnu se.,,Byl celkem nasraný když cítil co provádíme." zasmál jsem se.,,Vypadalo to že asi trochu žárlil...byl tak vyvedený z míry že mě zcela neovládl...ale vrtá mi hlavou jedna věc..." odmlčel jsem se.,,Říkal že nám už nikdy nedovolí zajít tak daleko...co když to myslel vážně?" šeptnu.
D: "Nedovolím mu aby se mezi nás jakkoliv postavil" ujistím ho a vtisknu mu polibek
Y: ,,Hih..to bych spíše neměl dovolit já." zachichotám se.
D: "Nedovolí to ani jeden z nás" usměji se slabě
Y: Pousměju se a políbím ho na rty.Posadím se a hledám kde skončily moje věci.,,Sakra, jak jsi tohle dokázal?" zacuká mi v obočí a ukážu na lustr kde visí moje košile.Nevěřícně zakroutím hlavou.
D: Jen lehce pokrčím rameny a nasadím výraz svatého
Y: ,,Ts!" odfrknu si s úsměvem.Mávnu nad tím rukou a hledám kde skončily moje trenky a kalhoty.Po chvíli je najdu v jednom zaprášeném rohu.,,Asi by ses měl naučit neházet věci tak daleko od sebe...Upírku..." šeptnu s úsměvem když na sebe hodím svůj plyšový župan který jsem si vytáhl z mé tašky, kde mám ještě stále spoustu nevybalených věcí.
D: "Hmm" rozvalím se do peřin a ukázkově se protáhnu
Y: Musím se při tom zasmát.Využiju situace a skočím zpátky k němu do postele.Konkrétně spíše na něj.
D: "Ech" vydechnu když na mě skočí "Prosím ušetři mé staré kosti "zasténám hraně
Y: Pousměju se a jemně ho políbím.,,Jak si přeješ upírku." šeptnu mu do ucha.,,Půjdu si dát rychlou sprchu." řeknu jenom.,,Ehm..kde je tady koupelna?" zarazím se když zjistím že nejsme u Dimitriho doma.
D: "A můžu se přidat" lehnu si na bok "myslím že jsou to ty druhé dveře vpravo"
Y: ,,Jo ty myslíš." zachichotám se.,,Přidat se jo? Hmm...tak to si ještě rozmyslím." řeknu jeho směrem a pomalu vstanu z postele.
D. Stáhnu si ho zpátky k sobě
Y. ,,Pusť mě." řeknu hravě.
D: "Mě se nechce" usměji se
Y: ,,Dobře sprchovat se budu sám." odfrknu si a vymámím se z jeho sevření.,,Podělal sis to sám." vypláznu na něj jazyk a jsem na odchodu ke dveřím.
D: "Gaou" použiju jeho hlášku se psím pohledem
Y: ,,Nic nebude!" znova si odfrknu, na tváři mi však hraje mírný úsměv.
D: "Opravdu" přisunu se k němu blíž
Y: ,,Nesnaž se." otočím se k němu čelem.
D: "Hmmm" nahodím smutný obličej
Y: ,,Dneska opravdu ne..." pousměju se mile.,,Jindy." lípnu ho na tvář a odcházím z pokoje najít koupelnu.
D: Se zoufalým zasténáním se svalím do peřin a nechám ho jít
Y: Koupelnu jsem našel hravě.Měl pravdu opravdu to byly ty dveře které říkal.Zalezl jsem do sprchového koutu a pustil na sebe teplou vodu.Rukou jsem se zachytil o kachličky přede mnou.,,Já vím o co se snažíš a nevyjde ti to..." řeknu se zamračeným pohledem. "A kdo mi v tom zabrání? Ty?"ozvalo se moje upírské já. ,,Přestaň mi komplikovat život!" zavrčím. "Víš o tom že když se naštveš dokážu z tebe rychleji vyjít?",,Nedovolím ti to!" šeptnu a zatáhnu kohoutek.Osuším se do ručníku který tam stál s vědomím že byl určitě pro mě při nejhorším se omluvím.Hodím na sebe svůj župan a jsem odhodlaný jít zpátky do pokoje. "Jo tak ty mi to nedovolíš...a kdo říkal že potřebuju tvůj souhlas?"
D: Něco se děje. vyjdu z pokoje a vidím Yukiho jak se potácí chodbou směrem ke dveřím
Y: ,,Dimitri...uteč..." zavrčím.Tohle nebyl můj hlas, zase se dostával na povrch.,,Chce tě zabít..." šeptnu.Po chvíli se zarazím a zůstanu tam asi dva metry před Dimitrim jen tak stát se svěšenou hlavou.Po chvíli se ozve smích.Patřil jemu, nedokázal jsem ho dýl udržet.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ElenEstel ElenEstel | 22. května 2011 v 16:21 | Reagovat

wow je to úchvatné soufám že se im nic nestane a yukiho upíří já porazí

2 Nioru Nioru | 12. července 2011 v 15:50 | Reagovat

nádherné jako vždy....a zase můj oblíbený yaoiíííí :) ale ta mrška v jukim mě začíná štvát :)ale co uvidíme co bude dál :)a i bez něj by to nebylo ono :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.