Vítejte na mém blogu, přešla jsem zde z estranek http://www.neko-love.estranky.cz/.

Stejně jako na svých minulých stránkách, zde budu přidávat povídky na téma Shonen - ai , Yaoi a Slash - jedná se o povídky na tak zvanou Boy love tématiku (kluk + kluk)
nyní nově budou příbývat i povídky s Yuri a Shojou - ai tématikou (holka + holka)
většina povídek bude 18+.

Pokud se teda někomu toto téma nelíbí ať odejde a nezanechává urážlivé komentáře....Vám ostatním

PŘÍJEMNOU ZÁBAVU




Nemožné! A nebo ne?

3. května 2011 v 15:15 | Neko |  Jednorázové
Opět jednorázovka, opět FF na naruta...pár neprozradím
příjemnou zábavu vaše Neko


Modrooký ninja seděl na monumentu Hokage a shlížel na pomalu usínajíc Konohu, mírný vánek tak typický pro konec léta si pohrával s jeho delšími plavými vlasy, přivřel oči a nechával se hýčkat posledními paprsky zapadajícího slunce.
"Usarantokachi" ozval se za ním chladný hlas, trhnul sebou, a otevřel své pomněnkové oči v kterých se na nepatrný okamžik mihla bolest, v poslední době se ho čí dál víc dotýkalo když ho takhle oslovil, vykouzlil ale na rtech neupřímný úsměv a otočil se na svého….Kolegu? Rivala?? Přítele??? Sasuke Uchiha byl pro Naruta všechno dohromady, to a ještě něco navíc, je to už nějakou dobu co si připustil že s ním není vše v pořádku a asi stejně tak dlouho ví že se do nejmladšího Uchihy zamiloval až po uši.
"Co tu chceš Uchiho?" zeptal se a stočil pohled spět na Konohu pod sebou. Sasuke mu na to neodpověděl jen si sednul vedle něho, Naruto na něj zůstal chvíli nechápavě zírat.
"Máš dneska narozeniny, nikdo by neměl být v ten den sám" řekl Sasuke jako by sděloval že je dneska pátek.
"Ale, ale, citlivý Uchiha, snad ne jeden z divů přírody" uchechtl se blonďák
"Pche" odfoukl Sasuke
"Nemusíš tu být" dodal vážně a tak potichu že jej černovlasý skoro neslyšel
"Vím" přikývl jen a pak se mezi nimi rozhostilo ticho, každý z nich se zaobíral svými myšlenkami
Mám mu to říct?
Ale co když se mi vysměje a ztratím jeho přátelství?
Přátelství?? Jsi si tím jistý?? Ozval se hlas v jeho hlavě který tak nenáviděl a který ho otravoval čím dál častěji.
Jistěže odpověděl v duchu ale nezněl moc přesvědčivě
Když si o tom tak přesvědčený tak mu o svých citech řekni, pokud je to přítel, pochopí to odpověděl mu
Ale co když začal nejistě Naruto, ani mu nepřišlo divné že se tady vybavuje o svých citech, s démonem který zničil mnoho vesnic a kterého do něj zapečetil čtvrtý.
Je lepší vědět na čem jsi než se trápit věčným kdyby odpověděl moudře Kyuubi
Co ty můžeš vědět osopil se na něj, odpovědí mu bylo jen smutné povzdechnutí a pak jen ticho, Naruto uznal že Kyuubi má pravdu, i kdyby Sasuke jeho city neopětoval, pokud je to praví přítel neodsoudí ho, nadechl se a otočil se na černovláska po svém boku .
"Sasuke já…" zadrhl se když se na něj otočil pár obsidiánových očí
"Hn?" pobídl ho aby mluvil dál.
"Já…já tě miluju" vysoukal ze sebe s pohledem zabořeným do zemně, následovalo zalapání po dechu, Naruto pozvedl oči a zadíval se do těch černých, ve kterých byl vepsán, zmatek, a znechucení, potom se jen ozvalo hlasité PUF a blonďák zůstal sám.
Je mi to líto ozvalo se mu v hlavě a znělo to upřímně
Tys věděl jak to dopadne řekl tiše Naruto
Měl jsem tušení přiznal
Tak proč si mě nechal zeptal se plačtivě
Mohl jsem mít alespoň naději šeptnul
Byla by marná Naruto dostalo se mu odpovědi a najedou se ocitl před mříží za kterou sděl devíti ocasí démon
Co budeš dělat dál zeptal se
Nevím, ale tady zůstat nemůžu odpověděl když si vybavil Sasukeho výraz
Vím o něčem kde by jsi se mohl na nějakou dobu skrýt řekl démon a jeho devět ocasů zavířilo
Naruto se zase ocitl na monumentu,pomalu vstal a vydal se k sobě domů, tam na postel hodil tlumok a do něj potom své věci, zapnul ho a nasadil na záda, naškrábal vzkaz pro Tsunade ať ho nehledá že až bude chtít vrátí se sám a s tím zamknul svůj byt klíče hodil do schránky a vyrazil směr brána. Přes ní se dostal nepozorovaně a pár metrů v lese zastavil.
Kam teď zeptal se
Je to asi tři dny rychlé chůze dostalo se mu odpovědi a tak se vydal na cestu podle Kyuubiho instrukcí, dostal se k malému domku, vypadal v docela obstojném stavu.
Klíč je na nadpražím dveří řekl Kyuubi
To není moc dobrá shovka ušklíbl se Naruto a rukou nahmatal malí klíček
Je to tak očividné že tam nikdo hledat nebude poznamenal jen
Když Naruto vešel a uviděl že dům se skládá vlastně z jedné velké místnosti která je rozdělena na tři části, jedna byla kuchyňka kterou od obývací části odděloval vysoký bar obloženými černými lesklými obklady, další část byla obývací, v jejím prostředku a vlastně prostředku celé místnosti stál konferenční stolek z kouřového skla, kolem něj byly v jakémsi uspořádaném chaosu naskládány sedací polštářky u stěny se táhla knihovna s tmavého dřeva, od té třetí části která byla zařízena jako ložnice byla oddělena tmavou dlouhou pohovkou, v ložnici nebylo nic jiného než jedna skříň a obrovská postel, na ničem nebylo ani smítko prachu, vše vypadalo nové a téměř nepoužívané a hlavně z celého zařízení byl cítit luxus.
Po šestnácti letech doma povzdechl si Kyuubi
Doma? Zarazil se Naruto
Hai, někde jsem žít musel než mě zapečetily do tebe z Kyuubiho hlasu byla jasně cítit uštěpačnost
Ale jak nechápal Naruto nějak stále nebyl schopný pobrat že by tady mohl bydlet démon, vždyť by se sem ani se svojí velikostí nevešel
Dokážu svou podobu měnit osvětlil mu Kyuubi
Vážně zeptal se nedůvěřivě Naruto a než stačil jen mrknou stál zase před železnými mřížemi, nyní za nimi ale nebyla devíti ocasá liška ale asi dvacetiletý mladík s ohnivě rudou kšticí sahající mu až k pasu kterou měl staženou na temeni hlavy stříbrnou sponou, jeho oči měly barvu snad jen o odstín tmavší než jeho vlasy, oblečen byl do tmavých kalhot a košile stejné barvy, na jeho bledém obličeji se zračil úšklebek.
"Tohle je má pravá podoba" mírně se ukloní směrem k Narutovy
"Pravá podoba?" nechápal Naruto a zaraženě se na mladíka díval
"Hai" přikývl a pomalým vláčným krokem k němu přešel
"Takže ty nejsi…??" nedokončil větu protože byl přerušen hlubokým smíchem , z toho zvuku se mu po těle rozlilo příjemné mrazení
"Liška?? Ano i ne….je to složité vysvětlit, každopádně, můj dům je tvým domem Naruto Uzumaky, a bude tak dlouho dokud se to ty sám nerozhodneš změnit" uklonil se uctivě a mírně se pousmál.
"Proč ses mi tak neukázal dřív?" zeptal se blonďák a nebyl schopen z mladíka odtrhnout oči
"Nebyl k tomu důvod" pokrčil rameny
"A proč teď?" dorážel dál a zadíval se mu do očí v kterých se mihlo něco co nebyl schopen identifikovat, a než si to stačil uvědomit byl zase v bytě, který vlastně ani neopustil.
"Ksó, blbá liška" ucedil skrz zuby
Yare Yare ozvalo se mu v hlavě pobaveně a Naruto se neubránil úsměvu a vydal se na průzkum bytu
Není tu ani smítko prachu to sis najal na těch šestnáct let posluhovačku optal se Naruto s lehkou ironií
Jutsu, Uzumakyodtušil Kyuubi jakoby mimochodem
Naruto během chvilky prošmejdil celý dům v ložnici našel další dvě dveře vedoucí do koupelny a záchodu, oboje bylo vyvedeno v kachličkách s jemným červeným nádechem.
Teda, nežil sis špatně zhodnotí když už zase stojí tam kde svůj průzkum začal, v kuchyni
Hai, hai to byly časy zasnil se
Hmm, jo tenkrát si ještě chodil svobodně po světě a mohl si drancovat jednu vesnici ze druhou zanotoval si sarkasticky Naruto
K tomu co jsem udělal jsem měl důvod zavrčel Kyuubi vztekle.
Naruto jen párkrát zamrkal, nikdy by si nepomyslel….prudce zavřel oči a začal se soustředit, ocitl se v dlouhé chodbě vedoucí do jeho podvědomí, vydal se přímou cestou, věděl že na jejím konci ho najde, přidal do kroku a za chvíli už byl na místě, stál před mřížovým, čekal že tam najde Kyuubiho ve své liščí podobě ale v rohu, co nejdál od mříží se choulil ten mladík, rudé vlasy mu stínily obličej a bledými pažemi si objímal nohy.
"Já omlouvám se" začal Naruto, odpovědí mu bylo jen prudké zakroucení hlavou
"Vždycky jsem si myslel že jsem lepší než "oni" ale po dnešku si tím nejsem tak jistý, odsoudil jsem tě aniž bych znal fakta, udělal jsem ti to co jsem sám tak nesnášel" když mluvil pravá ruka mladíka se zvedla a míně poodhrnula oponu dlouhých vlasů, Kyuubi na něj upíral svůj pohled a zkoumal výraz jeho tváře zpoza přivřených víček hledajíc náznak lži či výsměch, nalezl tam jen pokoru a upřímnost.
"Gomen nasai" zopakoval svou omluvu Naruto
"Hai" přikývl Kyuubi a postavil se.

Bylo to už nějaký čas co Naruto odešel a za tu dobu se s Kyubim sblížil, staly se z nich……přátelé, Kyuubi ho učil jak ovládnout svou a z části i jeho chakru .
Naruto seděl v tureckém sedu a jako tolikrát předtím pozoroval mladíka za mříží jak mu něco vysvětluje, sledoval, ale nevnímal ani slovo z toho co říkal
"Poslouchá mě vůbec Naruto?" zeptal se Kyuubi když s všiml jeho nevidoucího pohledu
"Naruto?!" zrkusil to když se nedočkal odpovědi
"Naru…!" přistoupil blíž a jeho hlas nabýval na intenzitě
"Uzumaky!!!" zařval až se mříž otřásla
"Hai" zamrkal nepřítomně
"A mám toho dost, dělám to jen pro to abych ochránil ten tvůj zadek!" rozčiloval se Kyuubi a rázoval místností…..no jako liška v kleci
"Můj zadek? Dovol abych ti připomněl, že tohle tělo obýváš spolu se mnou takže to není jen můj zadek"utrhnul se na něj Naruto. Kyubi se zastavil na místě a sklonil hlavu tak že mu vlasy kryly obličej.
"Fajn pro dnešek toho necháme" povzdech si ztěžka.
"Ech, Kyu?" zeptal se Naruto nejistě
"Ano?" otočil se na něj
"Já? Co by se stalo kdyby se pečeť na mříži uvolnila?" nadhodil Naruto a oči sledovaly ten kousek papírku který v něm Kyuubiho držel
"Netuším, ale podle všeho by se mi vrátila původní síla, mohl bych odejít" odpověděl po chvíli zmatený Kyuubi
"Takže bych…." Naruta rázně přerušil Kyuubi
"Naruto, nechme téhle debaty ano" vydechl a Naruto najednou seděl v obýváku. Naruto jen párkrát zamrkal, najednou mu z toho všeho bylo úzko, snažil se přijít na to jak tuhle prekérní situaci vyřešit, napadla ho jen jedna možnost,trpce se pousmál nad tou ironii, po celou dobu co o něm ví se snažil aby se nedostal ven a teď….zavřel oči a začal se soustředil, za okamžik stál před železnou mříží a sledoval chlapce za ní jak pokojně oddechuje, přešel až těsně k ní a prsty se dotkl pečetě, Kyuubi jako by to vycítil cukl sebou a prudce se posadil
"Naruto co?" nevěřícně zíral na chlapce který se ho zřejmě chystal osvobodit
"Tvůj trest vypršel, ber to tak že jsi dostal amnestii" pousmál se blonďák a plynulým pohybem strhnul pečeť, mříž se rozpadla a on se ocitl zase v pokoji
"Naruto!!!"v hlavě mu rezonovalo podivně rozzuřené vrčení, byl by odpřísáhnul, že teď na něj nemluví mladík s olivově bledou pletí, ale devíti ocasá liška.
"Hodně štěstí Kyu" popřál mu ale najednou stál zase před ním, mladík němu rázoval až mu jeho rusá hříva vířila kolem obličeje, než se Naruto stačil vzpamatovat měl přitisknuty jeho rty na svých v polibku, nejdřív jen s vytřeštěnýma očima stál a nebyl schopen pohybu, když se ale jazyk druhého mladíka začal dobýval do jeho úst povolil rty a přivřel oči, nechával se unášet tím báječným pocitem který se mu rozléval po těle.
"Bakka, co sis vůbec myslel že děláš" vrčel a rty se téměř dotýkal těch jeho
"Chtěl jsem abys byl volný. Když jsem tě poznal uvědomil jsem si že nejsi zlý" řekl Naruto a pohled upíral k zemi
"I přes to že bys zemřel?" zajímal se Kyuubi a dvěma prsty mu nadzvedl tvář tak aby mu vyděl do očí, Naruto zrudl a přikývl.
"Bakka" šeptl a přisál se opět na jeho rty, Naruto mu ovinul ruce kolem krku a nechal se hýčkat
"A co Sasuke?" optal se Kyuubi když se od sebe odtrhly
"Kdo je to?" usmál se zářivě Naruto a políbil ho, Kyuubi se rozesmál a popadl ho do náručí.
"Jak to bude teď?" zajímal se Naruto po chvíli
"Věříš mi?" tvářil se najednou vážně, když blonďák přikývl políbil ho na špičku nosu.
Kyubi od něj poodstoupil a jeho prsty začaly skládat pečetě, jejich sled byl pro Naruto neznámí a tak jen ohromeně sledoval jeho počínání. Při složení posední upřel na Naruta svůj ohnivý pohled a on se ocitl zase v pokoji, něco byl špatně od oblasti podbříšku mu vystřelovala ohromná bolest jako by mu tam někdo vrážel kunaie , začal se kroutit v křečích
"Už jen chvíli" ozvalo se mu v hlavě soucitně, Naruto pevně zavřel oči a připravoval se na osud který si sám zvolil. Bolest začala ustupovat až z ní zbyl jen mírný pocit prázdna, zmateně otevřel oči a uviděl jak se nad ním sklání Kyuubi ve své lidské podobě .
"Jsi volný?" nechápal, odpovědí mu bylo jen přikývnutí
"Tak jak…" byl přerušen polibkem
"Nezemřeš" pošeptal mu do rtů, po jeho slovech se Naruto prudce posadil, ale zatočila se mu hlava a on zavrávoral
"Budeš jen slabý" dodal Kyuubi když ho zachytil v náručí, opatrně ho položil na postel a pohladil po tváři, sám se otočil a vyrazil ke vchodovým dveří, otevřel je a zhluboka se nadechl, tvář pozvedl vstříc slunečním paprskům. Nevěděl jak dlouho tam stál a užíval si toho pocitu , když ho někdo zezadu objal
"Je ti líp?" zajímal se aniž by otevřel oči
"Hmm" přikývl blonďák za ním
"Tak co máš v plánu dál?" zeptal se po chvíli
"Mé plány končili chvíli kdy jsem strhnul pečeť" odpověděl tiše Naruto
"A co takhle se vrátit do Konohy, cítíš se na to?" navrhnul jen tak mimochodem
"Do Konohy? To se mě chceš zbavit nebo co?" zeptal se trochu ustaraně Naruto a odtáhl se
"Neplácej nesmysli já myslel oba" opravil ho Kyuubi a přitáhl si ho zpět do náruče
"No těžko si to tam můžu přikvačit s démonem po boku" zaironizoval Naruto
"Takhle mě nikdo nezná" šeptnul mu do ucha Kyuubi
"Ou" pousmál se Uzumaky
"V tom případě by to chtělo jiné jméno….co takhle…Kitsune?" zazubil se Naruto
"Velice vtipné" zavrčel Kyubi
"Ale no tak…..Lišáčku" zavrněl mu Naruto do krku
"Neprovokuj" varoval ho
"Kitsu - kun…." vdychl mu Naruto do ouška
"Fajn ať je po tvém" rezignoval nakonec a přivlastnil si jeho rty v polibku
"Pospěš" přešlapoval blonďáček u dveří a popoháněl druhého mladíka k většímu spěchu
"Klid Naruto" snažil se usměrnit jeho hyperaktivitu Kyuubi, teď už vlastně Kitsune
"Jestli do minuty nebudeš stát u dveří jdu bez tebe" nafouknul tváře Naruto
"Hai, Hai" pokývl hlavou nevzrušeně
"Jak chceš" zamračil se blonďák a pak bylo slyšet jen prásknutí dveří, neušel ani pár metrů když se k němu přihnal červenovlásek
"Gomenne" šťouchnul do něj mírně, Naruto po něm střelil pohledem a přikývl.
Byly už kousek od Konohy a Naruto nasadil ostré tempo, Kitsune si ho měřil pohledem
"To už se na něj tak těšíš?" zamumlal, dost dobře si pamatoval jak ho sebralo Sasukeho odmítnutí
"Na koho?" nechápal Naruto a zastavil se
"Myslíš Sasukeho" upřel na něj své modré oči a Kistu jen něco zavrčel
"Už jsem ti říkal že je to pryč" přešel k němu a dal mu polibek, první za poslední tři dny.
"Věřím ti" přikývl a zbytek cesty šli ruku v ruce. Netrvalo dlouho a došli k bráně.
"Stůjte" ozvalo se a ze strážnice vyšli dva muži
"Kluci to jsem já" mávl na ně Naruto
"Naruto??" nevěřili svým očím a přihnaly se k němu
"Kde si byl?" zajímaly se
"Nedaleko, trénoval jsem" odpověděl
"Půl roku" pozvedly oba obočí
"Trochu se to protáhlo" pousmál se Naruto. Kitsune zatím stál bokem a sledoval scénku před sebou s mírným úsměvem
"No máš jít za Tsunade" řekly mu a Naruto mírně zbledl
"Byla hodně naštvaná?" zajímal se Naruto
"Kakashiho který přinesl dopis vyhodila oknem" pokývl hlavou jeden z nich
"Tak já jdu ať to mám za sebou" rozešel se a Kitsune spolu sním
"A ty si kdo?" zastavily ho ti dva
"Ten je se mnou" houknul na ně Naruto
"Omlouváme se" uvolnily mu cestu a tak se oba vydaly ke káge budově
"Tsunade - baachan" pozdravil když vešel do kanceláře
"Naruto kolikrát ti mám říkat ať…." Začala láteřir ale zarazila se
"N…Naruto?" nevěřila
"Hai" usmál se blonďáček
"Ty jeden zmetku jak si to představuješ jen tak odejít a nechat tu jen vzkaz ať tě nehledáme že se vrátíš až bude čas, měla bych tě nechat zavřít za dezerci" řvala Tsunade až se hory zelenaly a všechna okna v její kanceláři se musela nechat znovu zasklít ¨
"Hai" sklonil pokorně hlavu Naruto
"Ale neudělám to, věřím že si měl pádný důvod k tomu co jsi udělal, přiřazuji tě zpět k tvému bývalému týmu, zrovna jim začíná trénink tak se k nim můžeš hnedka přidat" uklidnila se a posadila ke stolu
"Tsunade, já mám na vás prosbu" zamumlal Naruto a ustoupil o krok stranou aby mohla vidět Kytsuneho stojícího za ním.
"Pomáhal mi s tréninkem celý ten půl rok, nemá teď tak jít, myslel jsem…" přerušil ho zvuk otvíracího šuplíku
"Normálně bych to nedělala ale Naruto má na lidi nos, pokud ti věří on věřím ti i já" podala mu čelenku a Kytsune si jí s mírnou poklonou vzal.
"Teď už běžte" propustila je a tak se oba vydaly směr tréninková louka. Když tak přišli Sakura zrovna spílala Kakshimu že jde pozdě a Sasuke se unuděně opíral o kmen stromu. Když uviděl jak k ním míří dvě osoby a že jeden z nich Naruto napřímil se
"Jdeš pozdě usurantokachi" prohodil když byly na doslech, Naruto se zazubil
"Je příjemné vědět že některé věci se nemění" zbylí dva členové týmu sedm se na něj otočily a za chvíli měl Sakuru pověšenou kolem krku a marně se jí pokoušel setřást, podařilo se to ale až Kistunemu který jí chytil okolo pasu a odsunul stranu
"Díky" pousmál se na něj Naruto a mnul si bolavý krk
"A ty jsi?" vzpamatoval se jako první Kakashi
"Kitsune" představil se
"A s Narutem máš společného….?" Optala se Sakura vrčivě. Kitsune se zazubil a objal Naruta zezadu okolo pasu a na tvář mu vtiskl polibek
"Hodně" odpověděl.
Sakura sbírala svou čelist někde po zemi, Kakashi si už zase četl tu svou knížku a zdálo se, že ho ten fakt nevyvedl z míry a Sasuke se spokojeně….usmíval?? byl rád že je Naruto spokojený, vyčítal si to jak reagoval Naruto byl jeho kamarád i když to tak někdy nevypadalo záleželo mu na něm, a ten Kitsune, zdá se, se o něj dobře postará.

Konec.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 tsuky tsuky | 18. července 2011 v 21:59 | Reagovat

keby vedeli hehe

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.